Operní pěvec, tenorista Štefan Margita, se narodil 3. srpna 1956 v Košicích. Působil a působí v nejslavnějších operních domech světa - např. v milánské La Scale, londýnské Královské opeře v Covent Garden, v newyorské Metropolitní opeře, v pařížské Národní opeře Bastille, San Franciscu, Chicagu, Turíně, Madridu, Tokiu, Bruselu, Lyonu, Římě, Neapoli či Dallasu. Doslova celosvětový věhlas a obdiv kritiků
i publika mu přinesly především role v Janáčkových operách Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Osud, tambourmajor v opeře Vojcek Albana Berga, kapitán Vere v opeře Benjamina Brittena Billy Budd, braniborský kurfiřt Friedrich Wilhelm v Henzeho opeře Princ z Homburgu a Bůh Ohně ve Wagnerově opeře Zlato Rýna.
Štefan Margita získal první uznání za ztvárnění Laca v Janáčkově Její pastorkyni. V této roli vystoupil téměř ve všech významných operních domech od Evropy po Japonsko. Další důležitou rolí v jeho kariéře se stal Kudrjáš v Kátě Kabanové. V roce 2017 debutoval také jako Tichon.
V inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu režiséra Patricea Chéreaua a pod taktovou Pierra Bouleze vystoupil v roli Luky/Filky Morozova, která se stala další stěžejní rolí jeho kariéry. Zpíval ji také pod taktovkou Essa-Pekky Salonena při svém debutu v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 2009 a následně v Miláně a Lisabonu, a také pod taktovkou Simona Rattla v Berlínské státní opeře. Tuto roli ztvárnil v rozlišných nastudováních v Palermu, Praze, Paříži, Londýně, Bruselu, Lyonu a Římě.
Po svém velmi úspěšném debutu v roli Logeho ve Wágnerově opeře Zlato Rýna v roce 2008 pod taktovkou Donalda Runniclese v San Franciscu byl pozván, aby se v této roli představil znovu jak v San Franciscu, tak v Metropolitní opeře pod taktovkou Fabia Luisiho, a v roce 2012 v nové inscenaci v Bavorské státní opeře pod taktovkou Kenta Nagana a v Amsterdamu pod taktovkou Hartmuta Haenchena. Tuto roli zopakoval v roce 2013 v Mnichově, 2014 v Amsterdamu a Houstonu, 2016 v Chicagu a 2018 opětovně v San Franciscu.
Další jeho významnou rolí se stal Šujskij v opeře Boris Godunov, kterou zpíval již v roce 2011 v Lyric Opera v Chicagu a v roce 2012 pod taktovkou Harmuta Haenchena v Madridu. Stejně tak role Tambourmajora v opeře Vojcek, ve které se představil v Paříži a v Římě a v roce 2013 pod taktovkou Daniela Barenboima v Berlíně a Endrisi v Szymanowského Král Roger, se staly důležitými rolemi jeho současného repertoáru.
V roce 2014 vystoupil jako Valzacchi v novém nastudování Růžového kavalíra s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Sira Simona Rattlea v režii Brigitte Fassbenderové v Baden-Badenu.
V roce 2023 nastudoval ve světové premiéře pro Národní divadlo v Praze roli Don Buoso ve stejnojmenné opeře Davida Radoka a Jana Kučery, která dějově předchází Pucciniho opernímu titulu Gianni Schicchi. O rok později vystoupil v koncertním provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna s Dallas Symphony orchestra, které dirigoval Fabio Luisi. V roce 2025 vystoupil na třech koncertech v rámci světové výstavy EXPO v japonské Ósace.
Štefan Margita zpíval na festivalech v Salcburku, Glyndenbourne, Ludwigsburgu, Bregenzu, Edinburghu i v operních domech a na koncertních pódiích ve Stuttgartu, Lipsku, Terstu, Dallasu, Londýně, Madridu, Miláně, Turíně, Bergamu, Vídni, Praze, Budapešti, Berlíně, Drážďanech, Frankfurtu, Basileji, Paříži, São Paulu, Tokiu, Neapoli a pod taktovkou dirigentů jako jsou Gerd Albrecht, Semyon Bychkov, Sir Charles Mackerras, Jiří Bělohlávek, Aldo Ceccato, Lamberto Gardelli, Wolfgang Gönnenwein, Seiji Ozawa, Hartmut Haenchen, Zdeněk Košler, Janos Kulka, John Neschling, Antonio Pappano nebo Zoltan Pesko.
Jeho koncertní repertoár zahrnuje především díla Mozarta, Beethovena, Dvořáka, Mahlera a Bartóka.
