Jiří Rožeň si rychle získává renomé díky svému promyšlenému dramaturgickému přístupu a hlubokým znalostem širokého repertoáru. Jako vášnivý a zasvěcený propagátor české hudby si získává publikum svými originálními interpretacemi známých děl i méně uváděných skladeb současných skladatelů.
V sezóně 2025/26 debutuje na Enescu Festivalu v Bukurešti, v Opéra de Montréal se světovou premiérou opery Clown(s) skladatelky Any Sokolović, dále v Oper Frankfurt a u Irish National Symphony Orchestra Dublin, kde uvede Dvořákovo Stabat Mater. Vrací se na festival Interlaken Classics, k Prague Philharmonia a k Filharmonii Hradec Králové, s níž představí českou premiéru Cerhova cyklu Zrcadla.
V sezóně 2024/25 debutoval se symfonickými orchestry Royal Stockholm Philharmonic, Philharmonie Zuidnederland, Musikkollegium Winterthur a Bilkent Symphony Orchestra Ankara, kde dirigoval Brahmsovo Německé requiem. Zároveň se vrátil k Hamburg Symphoniker, na Interlaken Classics, k Orchestre National de Metz a ke Slovenské státní filharmonii Košice.
Na operní scéně v uplynulé sezóně zahájil práci na nové opeře skladatelky Any Sokolović pro Opéra de Montréal a zároveň dirigoval vysoce ceněnou inscenaci Nigela Loweryho Le Grand Macabre ve Státní opeře Praha. Premiéra nové produkce na jaře 2024 znamenala uvedení tohoto díla v České republice vůbec poprvé a zahájila festival Opera Nova, jehož byl Jiří Rožeň uměleckým kurátorem.
K významným událostem sezóny 2023/24 patřil debut v Bergen National Opera s novou produkcí Janáčkovy Káti Kabanové a návrat do Göteborské opery na galakoncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany po úspěchu Prodané nevěsty v sezóně 2022/23.
Rožeň si získal uznání jako výrazný interpret avantgardního operního repertoáru, mimo jiné v oceňovaných inscenacích Plameny, Sedm smrtelných hříchů a Očekávání pro Státní operu Praha. V létě 2022 dirigoval českou premiéru Nonoho Prometea, čímž navázal na svou úzkou spolupráci s Ostrava Centre for New Music. V Praze rovněž nastudoval Dvořákovu Rusalku.
V České republice a na Slovensku spolupracoval s většinou významných orchestrů, mimo jiné s Českou filharmonií, Slovenskou filharmonií, SOČRem, SOSRem, Janáčkovou filharmonií Ostrava a Filharmonií Brno. Dirigoval rovněž na festivalech Pražské jaro, Dvořákova Praha a Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka.
Z předchozích sezón stojí za zmínku debuty v USA s orchestry Seattle Symphony, Utah Symphony a Naples Philharmonic, a v Evropě s Danish Radio Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra, Royal Philharmonic Orchestra, Scottish Chamber Orchestra, Royal Scottish National Orchestra, Stavanger Symphony Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic, Aalborg Symphony Orchestra, The Hallé, Orchestre National de Metz, MDR Leipzig, Bochumer Symphoniker a Orquesta Sinfónica de las Islas Baleares. V Belgii spolupracoval s většinou předních orchestrů.
Mezi sólisty, s nimiž Jiří Rožeň spolupracoval, patří mimo jiné:
Lawrence Brownlee, Mahan Esfahani, Kirill Gerstein, Vadim Gluzman, Alban Gerhardt, Victoria Khoroshunova, Kian Soltani, Josef Špaček, Nobuyuki Tsuji, Lukáš Vondráček a Arabella Steinbacher.
Jiří Rožeň se narodil v Praze roku 1991. Studoval dirigování na konzervatořích a univerzitách v Praze, Salcburku, Hamburku, Curychu a Glasgow, kde byl stipendistou Leverhulme Conducting Fellowship. Úspěšně se představil jako finalista soutěží Nestlé and Salzburg Festival Young Conductors Award a Donatella Flick LSO Conducting Competition.
Jako asistent dirigenta působil u BBC Scottish Symphony Orchestra, kde spolupracoval s Donaldem Runniclesem a Thomasem Dausgaardem a podílel se na jejich projektech na BBC Proms i Edinburgh International Festival. Mezi jeho mentory patřili Garry Walker, Dennis Russell Davies, Ulrich Windfuhr a Johannes Schlaefli. K dalším významným osobnostem, které ovlivnily jeho umělecký vývoj, patří Bernard Haitink, David Zinman, Peter Eötvös a Daniele Gatti, s nimiž spolupracoval na mistrovských kurzech s orchestry jako Concertgebouworkest, Orchestre Philharmonique de Radio France či Tonhalle-Orchester Zürich.
